Co jsem si to zase vymyslel. No co už. Program sestavený, děti už tak nějak znám a vím, co si dovolit a co ne. Ovšem lhal bych, kdybych měl poslední dny klidné spaní. 

Program byl sestaven dle požadavku dětí a já myslím, že vcelku střídmě. Měl jsem i mnohem horší sqadru lidí, takže jsem si troufl do toho jít. 

Předem velký dík za podporu paní Machálkové, bez které by byl program a vůbec celá ŠvP úplně jiný. Vila v Dětenicích je totiž naprosto boží a ještě jednou moc děkujeme. 

Už vlastně situace v metru směrem na vlak nás měla připravit na něco co se plně projevilo až v pondělí. Na Masaryčku jsme totiž museli lehce popoběhnout, jelikož na hlaváku jsme byli v 9:31 a vlak nám jel 9:41. Naštěstí měl 5 minut zpoždění, jelikož na nádraží jsme byli v 9:40. No což. K mému velkému překvapení jsem zjistil, že z počtu 17 žáků, jeli vlakem jenom 3. Rodiče, to své děti vážně nikam neberete??? 

Nekonečná cesta vláčkem osobáčkem motoráčkem nám celkem utekla. Zabrali jsme si půlku vagónu, hráli karty, nadšeně diskutovali. Pohodová atmosféra.

 Po 90 minutách cesty (zpoždění kvůli výluce na koridoru a křížení vlaků), jsme dorazili do Mladé Boleslavi - Město. Dali jsme hodinku rozchod v obchoďáku s instrukcemi, jak se chovat. K milému zjištění, kdy jsme řekli 12:20 sraz zde, byla opravdu celá třída v 12:17 nastoupená a spočítaná, že jsou všichni. Tohle myslím půjde! :) 

Následně autobusem přesun do Dětenic, kdy kromě toho, že pan řidič neuměl namarkovat tak velkou skupinu, proběhl hladce. Letním stavebním pracem na silnicicíh se bohužel nevyhneme a po cestě jsme narazili na 3 úseky řízené semaforem. 

Na vile již byly všechny věci složené (opět poklona paní Machálkové). Složit materiál, roztřídit materiál, vše pořádně vycídit. Každý se zapojil a šlo to krásně od ruky. No... toho jídla. Rodičové, děkujeme, ale to nemáme šanci sníst! :D Já myslel jednu dvě konzervy, ale my to jídlo nemáme kam dávat! 

No jenže... ani ne 15 minut a hned první problém. Uhádnete co, to je na obrázku níže?

 Kdo si tipnul bageta s rozpuštěnou umělohmotnou nádobou, má bod!

Nicméně vybalování pak proběhlo hladce.

Následně proběhl školení o bezpečnosti, aby se neopakovala rozteklá miska a další věci. Protože jsme čekali na posledního čutálistu, mohli jsme si udělat proškolení o manipulaci se zbraněmi (vzduchovky). Když Adam dorazil, mohli jsme hromadně vyrazit na obhlídku terénu. Podívali jsme se na hřiště a do zámeckého parku, kde jsme si dali také nějakou tu hru. No a co jiného než na schovávanou a policajty a zloděje!

Hráli jsme skoro 2 hodiny a k mému milému překvapení, se začaly projevovat sportovní vlohy naší třídy. Hbitost, rychlost a zápal 90% třídy byl naprosto úžasný. Od příštího roku bych tedy třídu rád transformoval na třídu sportovní.

Následně tedy udělat večeři. Řízečky od paní Machálkové nám vyloženě bodly. Do večerky ještě času dost, takže volný program, trampolíny a nebo si konečně ohmatat kvéry a naučit se je bezpečně ovládat. 

 Opět, technika některých je neskutečná! Každý zvládl bezpečnost na jedničku, takže jsme si mohli vystřelit alespoň z kuličkovek. 

Večerka od 22:00, služba zítra v 7:00 na nohou, takže běda vám, jestli bude v noci bordel!